Polemika o ježkových vočích
Stojí české vysoké školy se svými IT absolventy na zrušeném nádraží?
magazín vydavatelství Economia ICT revue - příloha Hospodářských novin; 5. 12. 2007
V listopadové ICT revui (HN 8. 11. 2007) byl pod titulkem Nová vlna v IT (ne)dorazila do tuzemska publikován článek Alexandry Alvarové-Makovičkové. Přinášíme ohlas.
Jiří Voříšek
Autorka kritizuje výuku IT odborníků na českých vysokých školách a metodiku průzkumu, který analyzoval nabídku a poptávku IT odborníků na českém trhu. Článek obsahuje podle mého názoru řadu nepochopení a chybných tvrzení, která, takto prezentována, mohou méně zasvěceného čtenáře přivést ke zcela mylným závěrům. Rozeberme tvrzení autorky podrobněji.
Autorka nejprve konstatuje: »Výčet profesí v průzkumu a popis klíčových znalostí přiřazených každé profesi odpovídá stupni znalosti praxe z roku 1995, mnohdy ani to ne. V popisu znalostí k oboru vývojář/IS architekt se zde například dočteme, že pod tento obor spadají následující profese: vývojář, programátor, tester, systémový integrátor, IT architekt, systems development manager. Důvody, proč právě uvedené profese připadají autorům studie jako podskupina vývojářů, budou mnoha odborníkům z praxe připadat jako opravdová záhada.«
Že by ježek nepotřeboval brýle?
Ta záhada má jednoduché vysvětlení. Autoři průzkumu – tři české IT asociace ČSSI, SPIS a CACIO – chtěli pro průzkum zpočátku využít klasifikaci IT odborníků, kterou používá ve svých statistikách Český statistický úřad, EU a OECD (klasifikace ISCO 88). Ukázalo se, že tato klasifikace pochází z roku 1988 a již neodpovídá struktuře IT odborníků na trhu. Ta je velmi košatá a obsahuje desítky IT profesí. V tomto směru lze s A. Alvarovou-Makovičkovou souhlasit. Nelze ale souhlasit s tím, že by univerzity měly mít specializovanou výuku pro každou dílčí profesi, která se na pracovním trhu objevila. Musejí vychovávat flexibilní odborníky, kteří po krátkém doškolení mohou vykonávat kteroukoli profesi z určité skupiny příbuzných profesí. Proto autoři po dlouhé diskusi s celou řadou odborníků z předních IT firem definovali pro účely průzkumu klasifikaci, která je dvouúrovňová. V první úrovni je šest základních IT rolí (skupin profesí). Těmi jsou: byznys analytik-architekt, manažer rozvoje a provozu IS/ICT, obchodník s ICT produkty a službami, vývojář/IS architekt, správce aplikací a IT infrastruktury a pokročilý uživatel IT – metodik. Ve druhé úrovni jsou ke každé základní roli přiřazeny dílčí informatické profese. Uvnitř skupiny jsou nároky na znalosti IT odborníků zařazených do skupiny podobné, mezi skupinami se ale výrazně odlišují. Předpokládá se, že absolvent IT oboru je vzděláván pro určitou IT roli a do praxe nastoupí na pozici odpovídající některé profesi z dané skupiny.
Autorka dále kritizuje, že vývojářské profese byly ve studii označeny jako »snadno outsourcovatelné«, a pokračuje: »Nedovedu si představit, jak se takový bulharský systémový architekt zorientuje v česky psaných specifikacích. Být vývojářem nebo systémovým architektem, tak si to jdu s autory studie ústně vyříkat. Nejenže nemají dost trpělivosti, aby se o skutečné situaci na pracovním trhu informovali a pokusili se udělat poctivou rešerši, dokonce jim ani není hloupé vydávat zbožné přání několika manažerů za skutečnost.« Autorka si nevšimla, že výsledky studie nebyly postaveny na stanovisku několika manažerů nebo povrchní rešerši, ale že do průzkumu byly zařazeny všechny vysoké školy s výukou informatiky a 1002 firem – zaměstnavatelů IT odborníků. Tak rozsáhlý průzkum je ojedinělý nejen v ČR, ale v celé EU.
Vývojáři všech zemí...
Fakt, že profese zařazené do role vývojář a do role správce aplikací a IT infrastruktury jsou snadno outsourcovatelné, je důsledek globalizace, která pro každou výrobu či službu hledá pracovníky co nejlacinější s přiměřenou kvalifikací. Dokládá to praxe mnohých firem – namátkou jmenujme IBM, HP, DHL nebo Vodafone. Jakmile cena práce žádaných profesí je v jiné zemi o 30 % a více nižší a i další podmínky v této zemi (jazykové znalosti tamějších odborníků, nízké korporátní daně a stabilní ekonomicko-právní prostředí) jsou příznivé, přesouvá se práce do příslušné země. V posledních letech jde zejména o přesun do Indie nebo do Číny. Vývojářské profese nacházejí dosud v ČR uplatnění ze dvou důvodů: Cena práce v ČR je stále dostatečně nízká a na rozdíl od Indů je vysoko ceněna kreativita Čechů, která vede k tomu, že nepotřebují mít práci zadanou do nejmenších podrobností. Bude-li ale cena práce v ČR růst rychleji než cena práce v Indii nebo v Číně, budou se vývojářská a servisní střediska stěhovat do těchto zemí. Problém s komunikací mezi IT odborníky z různých zemí je již také vyřešen – základním komunikačním jazykem je angličtina a rozumí jí vývojáři jak v Evropě, tak v Indii nebo v Číně.
Autorka dále tvrdí: »Neoddiskutovatelným faktem zůstává, že uvedených profesí je na trhu zoufalý nedostatek. A víte proč? Protože žádná česká vysoká škola momentálně netuší, že například takový tester je dnes samostatná profese, jejíž vzdělání se nerovná a nemůže rovnat vzdělání vývojáře. Protože tento fakt na vysokých školách v ČR dosud nezaznamenali, není divu, že nejsou absolventi. Není divu, že se absolventi českých vysokých škol, a jak je vidno, především absolventi VŠE, setkávají s realitou až daleko za branami svého studia.« Testerů je v ČR skutečně nedostatek, nedostatek je ale i všech ostatních IT odborníků. V roce 2006 opustilo brány univerzit cca 2000 IT absolventů, praxe jich ale požadovala více než 4000! Autoři průzkumu se s autorkou článku shodují v tom, že výuka na řadě univerzit v ČR neodpovídá požadavkům praxe. Jak zjistil náš průzkum, požadavkům firem v současnosti nevyhovuje většina absolventů bakalářských IT oborů a cca polovina absolventů magisterských oborů. Jsou však univerzity, na nichž se učební plány sestavují na základě důkladné analýzy požadavků trhu práce a mezi tyto školy patří i VŠE. Absolventi IT oboru na VŠE mají mezi zaměstnavateli velmi vysoký kredit, což potvrzují i výsledky studie SPV Univerzity Karlovy z roku 2006. Studie dokládá, že absolventi Fakulty informatiky a statistiky VŠE jsou nejlépe placenými absolventy vysokých škol v ČR.
Učiňte se vzácnými
Kdybych měl poradit středoškolákům uvažujícím o tom, jaký IT obor a na které škole studovat, pak by rada zněla: Jděte studovat obor, jehož absolventi nemohou být snadno nahrazeni absolventy v zemích s nižší cenou práce. Neuposlechnete-li této rady a budete-li chtít pracovat v tomto oboru, budete se muset spokojit s životní úrovní, která postačuje stejně kvalifikovanému pracovníkovi z méně vyspělé země. Při volbě univerzity, na níž chcete vámi zvolený obor studovat, berte v potaz, jak jsou absolventi dané školy na trhu práce úspěšní a zda je vyhledávají ti nejprestižnější zaměstnavatelé.
Autor je prezidentem České společnosti pro systémovou integraci a vedoucím katedry IT na FIS-VŠE.
