O ježkovi dnes pošesté
Polemika o vzdělávání v IT - šesté pokračování
MAGAZÍN VYDAVATELSTVÍ ECONOMIA ICT REVUE - PŘÍLOHA HOSPODÁŘSKÝCH NOVIN; 13. 5. 2008
V listopadové ICT revue (Hospodářské noviny 8. 11. 2007) byl pod titulkem Nová vlna v IT (ne)dorazila do tuzemska (a s nadtitulkem »Ježkovy voči«) publikován článek Alexandry Alvarové-Makovičkové. V dalších vydáních magazínu (v prosinci, únoru a březnu a dubnu t. r.) se o vzdělávání specialistů na IT rozproudila živá diskuse. Všechny doposud publikované texty lze najít v nezkrácené formě na tomto webu. Dnes k tématu přinášíme další příspěvek.
zh
Převychovat »ajťáky«, nebo státní univerzity?
Se zájmem jsem si přečetl úvahu Alexandry Alvarové-Makovičkové na téma tuzemského vysokoškolského vzdělávání IT odborníků i následné reakce, které článek v ICT revue vyvolal. V podstatě souhlasím s názorem, že v Česku je málo absolventů IT oborů vysokých škol, navíc v nevhodné skladbě jejich zaměření. Mnohem zásadnější ale je, že i tito absolventi bývají z velké části zcela nepřipraveni na to, aby ihned nastoupili do praxe. Z pohledu zástupce jednoho z největších tuzemských zaměstnavatelů v této oblasti musím říci, že doškolování absolventů tradičních tuzemských akademických ústavů před nástupem na pracovní pozici – v délce dvou až tří měsíců – je převažující nutností, která stojí naši firmu nemalé finanční prostředky.
Důvod disproporce mezi poptávkou po odbornících ze strany firem a nabídkou státních škol vidím v samotném systému financování studia formou příspěvku »na hlavu« bez nějaké zřejmé provázanosti s tím, zda student své nabyté vědomosti nakonec v praxi uplatní a v jakém rozsahu. Jednoduché řešení by přitom spočívalo v zapojení IT firem, jako odběratelů těchto absolventů, do systému financování. Škola, která by byla z části financovaná z peněz soukromého sektoru, bude mít určitě větší zájem dodat firmám takové odborníky, které požadují. V opačném případě by se po nějaké době zdroj peněz obrátil jinam. To se navíc netýká jen vysokého školství. Jak si takový soukromý mecenáš může ohlídat, že své peníze nevynakládá zcela zbytečně? Měl by mít možnost nějakým způsobem na obsahu výuky participovat – účastí při tvorbě osnov, účastí svých manažerů na výuce, přijímáním studentů na praxe a podobně.
Cesta z nouze
Absence nějaké větší provázanosti akademické půdy se soukromým ICT sektorem se pak projevuje v tom, jak již v jedné z předchozích polemik naznačil generální ředitel LCS Stanislav Sýkora, že školy ztrácí před businessem náskok a v současnosti jej spíše následují nebo se snaží vstřebat poznatky praxe. Vzorem nám v tomto ohledu může být západní Evropa i USA, kde jsou univerzity líhní mnoha technologických novinek a mnohdy přímo pracují na výzkumu, jehož zadání vzešlo z komerční sféry. Jednou z cest »jak z toho ven« (možná by se to ale dalo nazvat i cestou »z nouze«) je zakládání vysokých a vyšších odborných škol samotnými firmami. Pokud je firma nebo skupina firem dostatečně velká, může takříkajíc vychovávat většinu studentů přesně podle svých požadavků na budoucí zaměstnance. Systém školného a stipendií, stejně jako výhled dobře placené pozice u renomované firmy pak zajistí dostatečnou motivaci úspěšně zvládnout požadovanou problematiku. Příkladem může být naše Unicorn College (UCL), kterou softwarový dům Unicorn spolu s partnery, jako je Siemens, IBM či Burza cenných papírů Praha, rozjel na podzim minulého roku. Letošní školní rok, kdy do školních lavic Unicorn College zasedlo na sto studentů, ukázal, že jsme vykročili správným směrem.
V souvislosti s iniciačním článkem polemiky v ICT revue si také nemyslím, že by vysoké školy měli opouštět abonenti do pozic programátorů nebo testerů. To je spíše úkol středních škol, případně vyšších odborných škol. Tato pracovní síla, kterou tvoří jacísi »dělníci IT«, je navíc částečně nahraditelná lidmi ze zahraničí. A nemyslím jen dnes tak často zmiňované indické programátory, ale třeba i odborníky z Ruska a dalších zemí bývalého východního bloku.
Potřeby jsou diferencované
Vysoká škola by měla připravovat lidi schopné pracovat na některé z manažerských, tedy řídících, úrovní. Součástí výuky by tedy neměly být pouze technické disciplíny, ale i rozvoj manažerských postupů a dovedností, schopností řídit týmy lidí, samostatně se rozhodovat a řídit projekty. Na UCL proto v nabízených oborech kombinujeme informatické vzdělání se studiem ekonomických disciplín. Absolvent školy je tak buď kvalifikovaný informatik s ekonomickým myšlením, který se může uplatnit na pozicích ředitele projektu nebo business či softwarového architekta. Druhým typem absolventa je ekonom se schopností využívat informační technologie při vykonávání své práce zejména na pozicích nižšího až středního managementu. Otevírání soukromých škol však tuzemský systém univerzitního odborného vzdělávání nespasí. Může jej pouze vhodně doplnit a případně ukázat cestu, kterou by se měly ubírat změny ve státních školách. A o tom, že jsou systémové změny nutné, netřeba vést polemiky.
Otto Vitouš,
marketingový ředitel společnosti Unicorn
